V souvislosti s technikou se spojení CNC obrábění skloňuje ve všech pádech. Ne každý ale s určitostí ví, co si pod tímto pojmem představit. Obrábění je, zjednodušeně řečeno, proces, díky kterému dostane daný výrobek odebíráním materiálu požadované a přesně dané tvary.
Nejpřesnější obrábění probíhá na takzvaných CNC strojích, jež jsou ovládány počítači. Jsou určeny k tvarování nejrůznějších materiálů. Stroje jsou číslicově řízené a propojené s CNC řídicím systémem. První z takovýchto strojů jsou známy od cca 40. let dvacátého století. Jejich modernější verze, populární dnes, se začala objevovat až v 70. letech dvacátého století. Ta se pak po další desetiletí vyvíjela k dnešnímu obrazu. V 80. letech se modernizovala a v 90. letech se zpřesňovala, aby pak odstartovala století nové éry obrábění.
Kovové regály jsou žádané
Podle toho, co jednotlivé obráběcí stroje dokáží, je dělíme na jednoúčelové a víceúčelové. Jak název napovídá, zatímco jednoúčelové stroje dokonale zvládají jednu jedinou operaci, víceúčelové stroje dokáží při výrobě zastat hned několik kroků a operací. V tomto případě už nemluvíme o obráběcích strojích, ale o soustruzích či o obráběcích centrech.
Obrábění kovů má velmi široké využití napříč obory. Obráběné kleštiny a jiné příslušenství bývají součástí řady přístrojů a složitých či méně složitých mechanismů, s jejich pomocí lze ale také ukotvovat kovový regál či připevňovat těžká zařízení.
Co potřebujete obrábět?
Obrábět se dá téměř cokoli – železné kovy, neželezné kovy, nerez i kovy vyloženě tvrdé. Každý materiál přitom má svoje specifika. Zatímco titan a jeho slitiny nacházejí využití převážně v leteckém průmyslu, výrobky z wolframu jsou ještě tvrdší – proto se využívají přímo na výrobu dalších a dalších obráběcích strojů. V běžném životě jsou pravděpodobně nejrozšířenější produkty z oceli. Ta se používá při obrábění ocelových závitů, ale také známých ozubených kol, nebo obyčejných, zato široce využitelných, ocelových trubek.
